Proč nosím přilbu

Povím Ti příběh o tom, proč si dávám přilbu na hlavu pokaždé, co sedám na koně. ☝

Za svým mladších let jsem vlastnila koníka jménem Blesk. Byl to kříženec ČTxQH. Jeho chovatel zastával názor, že dobrý kůň se pozná tak, že je rychlý. Takže jen co na něj hodil ve dvoře sedlo, kopnul do vrtule a lítal po okolí tryskem. Blesk tedy neuměl nic moc jiného, než zdrhat. Na začátek dobrý ne? 😂

U nás jsme mu dali nějaký režim a začínali tak nějak od začátků. I tak jsem s ním ale mívala na loukách místy problém. Zastavit se mi často podařilo jen stočením na kruh. Dokonce bylo období, kdy jsem měla takový strach, že jsem na něm vůbec nechtěla jezdit. 🙅‍♀️ V té době mi hodně pomohla kamarádka, která si Bleska vzala do parády a já jsem své ztracené sebevědomí hledala na hodnějších a spolehlivějších koních. Nebyly to zrovna hezké časy, ale k životu to patří.

Jednoho mrazivého dne (přesněji v prosinci na Štěpána), kdy už jsme měli tyhle krize relativně za sebou, jsem jela s kamarádkou na vyjížďku. A protože venku mrzlo až praštilo, sáhla jsem namísto přilby pro teplého kulicha. 👌

Když jsme dojeli na louku, nacválali jsme a já už v polovině louky věděla, že se spíš neřízeně vezu. 🏇 Po levé ruce jsme měli neprostupné křoví a jediné, kam se dalo uhnout, bylo doprava nahoru do kopce, kde louka pokračovala. Jenomže po pravé ruce jsem měla cválající kamarádku a Bleska se mi už nepodařilo stočit. V plném trysku jsme tak vletěli do lesa. 🌲🌳🌲

Snažila jsem se uhýbat před větvemi a jak jsem skrčila hlavu doleva dolů mezi paže, už jsem neměla přehled o tom, kam se řítíme. Ve výsledku jsem tak hlavou srazila jeden strom a to mě stáhlo ze sedla. 👎

Nejsem ten typ člověka, co se rád válí po zemi, tak hned stoupám na nohy a chytám koně. Hlava mě bolí jak střep. Kamarádka je z celé téhle scény tak zděšená, že se zmůže jen na dotaz, zda žiju. 😄 Jasně, že žiju, ale moji strážní andělé se sakra nadřeli!!! 

Výsledkem mého stromového slalomu bylo urvané ucho (ne celé) a asi 5 stehů. Žádná katastrofa, ale na Štěpána nechceš trávit čas ve špitále.

Od té doby jsem měla přilbu pokaždé, co jsem seděla na koni. A bylo jedno, jestli je venku 30 stupňů nebo -30 stupňů. Jestli jsem jela krokem nebo jezdila jen 5 minut. A když jsem neměla po ruce svou přilbu, půjčila jsem si alespoň od kolegyň.

Vím, že to říká každej. Bla bla bla. Taky jsem si kdysi říkala, že MĚ se to nemůže stát. Že já mám vždy vše pod kontrolou. Ale člověk míní a život mění.

Přidej se na stranu těch, kteří si váží svého zdraví. A i kdyby tento článek změnil názor jen jediného člověka, má to smysl. I kdyby Tvé doporučení změnilo názor jediného člověka, má to smysl! 🙏

Další, kteří podporují nosit přilbu vždy a za každé situace:
(Po kliknutí na podtrženou část se zobrazí příspěvek na sociálních sítích.)

@nechsenest.cz - Bezpečnost u koní

@voiceofhorses - Nosit helmu není slabost 

@my.dream.paint - "Moje úplně první posazení se konalo bez helmy a teď bych si za to vyliskala."

@rumian.and.me - Bez helmy ani ránu

@zuza.svarcova.eventing - Nosit helmu je cool!